Úvodem

Jako každá věda o živé přírodě i výživa zvířat je obor, který se neustále mění. Každý den přibývají nové a nové vědecké články a studie, a i když se některá témata považují za dostatečně prozkoumaná, jiná čekají na své ověření.

Majitele koní samozřejmě zajímá využití těchto studií v praxi. Výživáři se tak musí stát odborníky v mnoha propojených oborech, které zahrnují nejen anatomii a fyziologii trávicí soustavy, ale také chemii, biochemii, botaniku, technologii zpracování krmných surovin, matematiku, etologii koně a další. Spojením zmíněných vědomostí vzniká krmná dávka vypočtená pro konkrétního koně.

Výpočet krmné dávky se přitom nezužuje pouze na dosazení hodnot do výživářských vzorců. Na jedné straně sice stojí analytická věda, vzorečky a tabulky, na straně druhé ale máme živé zvíře, které má individuální potřeby. Přestože existuje mnoho výpočetních systémů, z nichž každý má své výhody a nevýhody, konečný výsledek záleží na souhře majitele koně, jezdce, výživáře, veterináře a zvířete samotného.

Tabulky, vzorečky a matematika?

Pokud se chceme zabývat výživářskými vzorečky a tabulkami, je potřeba znát základní veličiny, které se ve výpočtu zohledňují. Jsou jimi hlavně:

• Množství potřebné sušiny v krmné dávce
• Množství energie, které kůň potřebuje pro svou záchovu a práci

Sušina krmiva je hmota kompletně zbavená vody. Zjišťuje se laboratorně při teplotě do 105 °C, kdy se vzorek vysouší do té doby, než má stále stejnou (tedy konstantní) hmotnost. Stanovení potřeby sušiny v krmné dávce je zásadní - musí jí být dostatek, aby byl kůň sytý, navíc jí musí být tolik, aby bylo dosaženo všech fyziologických nároků trávicího systému. Sušiny naopak ale nesmí být zase moc. Sytý kůň nebude chtít přijmout další krmivo, což je problém, pokud máme rozložené dávky minerálních látek, vitamínů a dalších do celého dne.

Podle kategorie koně se množství přijaté sušiny doporučuje jako 1-2,5 % BW (BW=body weight=tělesná hmotnost). U průměrně pracujícího dospělého koně je to nejčastěji hodnota 1,5 %, u laktujících klisen může denní příjem sušiny dosáhnout hodnoty 2,5 % BW.

Energie v krmivech

Energie, kterou kůň potřebuje pro svou záchovu a práci, se počítá dle různých systémů. Každý z nich má své výhody a nevýhody a prakticky nikdo se nemůže shodnout v tom, který ze systému je nejlepší. Než se podíváme na jednotlivé příklady, je potřeba si vysvětlit přepočty energetické hodnoty krmiv.

Pokud vezmeme nějaké konkrétní krmivo a spálíme ho za vysokých teplot až na minerální popel, využijeme veškerou možnou energii krmiva. Tato energie se nazývá Brutto energie (v angličtině GE=gross energy), v ČR se udává v jednotkách MJ (megajouly) a tato její hodnota je pro organismus nedosažitelná. Zvíře (nebo i člověk) totiž během procesu trávení část energie z krmiva ztratí.

Pokud od Brutto energie odečteme energii ztracenou výkaly, dostaneme hodnotu Stravitelné energie (SE, v angličtině DE=digestible energy). Se stravitelnou energií se setkáváme v krmivářských tabulkách pro koně zejména v České republice. Pracují s ní ale i americké tabulky NRC, neuvádějí ji nicméně v hodnotách MJ nýbrž v kcal (kilocalorie). S tímto faktem je třeba počítat a výsledné hodnoty přepočítat na MJ.

Stanovení stravitelné energie u krmiv je laboratorně nejjednodušší (na rozdíl od stanovení například netto energie, která je sice nejpřesnějším ukazatelem, kolik energie kůň skutečně využije pro svou záchovu a práci, laboratorní zjišťování je ale poměrně složité a v praxi se používají přepočty od jiných zvířat - například skotu). Hodnota stravitelné energie krmiva se zjišťuje tak, že se odečte energie, která nám zůstala ve výkalech, od energie původního krmiva. Energie krmiva i výkalů se opět stanovují jejich kompletním spálením. (V praxi je tento postup samozřejmě náročnější než na papíře, jak taková studie probíhá si můžeme ukázat v některém z dalších článků.)

Kromě ztrát výkaly se během trávení další část energie ztrácí i močí a uvolňovanými plyny. Pokud energii moče a plynů odečteme od stravitelné energie, získáme energii metabolizovatelnou (ME, stejně se označuje i v angličtině). Hodnoty této energie se zjišťují už hůře, pro koně s ní počítá systém DLG (německý). V ČR s metabolizovanou energií pracují spíše tabulky pro prasata a pro drůbež.

Ještě přesnější hodnotu využitelné energie krmiva získáme v případě, že do ztrát započteme i ztráty teplem - zvíře musí udržovat tělesnou teplotu. Při štěpení látek navíc také velké množství tepla vzniká a z těla přirozeně uniká. Pokud tedy od metabolizovatelné energie odečteme energii tepla, získáváme energii potřebnou pro záchovu organismu a energii potřebnou pro práci zvířete. Tato energie se označuje souhrnně jako Netto energie. V různých systémech ji lze vidět ještě dělenou právě na zmíněnou netto energii práce a netto energii záchovy. U koní je s ní počítáno ve francouzském systému INRA (který pro výpočty ale nepoužívá dříve zmíněné jednotky MJ a dokonce ani kcal, nýbrž si zavedl vlastní jednotku energie = UFC. Ta je odvozena od netto energie 1 kg ječmene. Pokud vám to přijde trochu složité, tak v tom nejste sami). V ČR se tento precizní energetický přepočet používá pro skot - krávy produkující mléko a skot ve výkrmu.

Základní výpočty pro sestavení krmné dávky

Ačkoliv historicky byly vytvořené některé tabulky přímo pro Českou republiku, momentálně se v praxi používají spíše zahraniční systémy přepočtu energie. Nejjednodušším řešením je použít tabulky NRC, které počítají ve stravitelné energii. Proč je to pro nás důležité? Hodnoty energie uváděné na obalech krmiv jsou v ČR uváděny právě ve stravitelné energii. Existují samozřejmě rovnice, kterými lze přepočítat energetickou hodnotu krmiv ze stravitelné (nebo dokonce brutto energie) až na netto energii, pro názornost si nicméně ukažme příklad co možná nejjednodušší.

Pokud chceme vypočítat, kolik energie náš kůň potřebuje získat z krmiva pro pokrytí své energetické potřeby, je nutné znát jeho tělesnou hmotnost (BW). Tu zjistíme buď přímým zvážením koně nebo ji vypočteme z jednoduché rovnice. V té použijeme hodnoty obvodu hrudníku a hodnotu délky těla koně. Vzoreček lze najít poměrně snadno ve vyhledávači včetně postupu měření, nebudu se jím tedy v tomto článku zabývat.

Podle NRC zjištěnou BW násobíme koeficienty podle denní zátěže koně. Rovnice pak vypadá následovně:

Výsledné hodnoty nám vyjdou v kcal. Je tedy nutné výsledek ještě vynásobit 0,0042 (1 kcal = 0,0042 MJ).

Tato hodnota je samozřejmě orientační a při výpočtech krmné dávky se jí snažíme maximálně přiblížit. Víme také, že 500kg kůň by dle své BW měl denně přijmou alespoň 7,5 kg sušiny (1,5 % z 500 kg). Tyto dvě hodnoty dávají základ našemu výpočtu krmné dávky.

Všechny zjištěné parametry musíme ale dále zohlednit - výživář musí vzít v úvahu například zdravotní a výživový stav koně, jeho věk, plemeno, kategorii atd. Je nutné počítat s tím, že vypočtené hodnoty se mohou lišit i od "představ" koně, který například nebude chtít přijmou vypočtené množství sušiny nebo naopak svým chováním ovlivňuje složení krmné dávky (například žere podestýlkovou slámu).

Do krmné dávky výživář zařadí objemné krmivo a minerální doplněk, případně další doplňková krmiva. Na některá z nich včetně jejich hodnot sušiny, energie a dalších parametrů se spolu podíváme v dalším článku.

Literatura:

Frape, D. 2006. Equine nutrition and feeding. Blackwell Publishing Ltd. Oxford.

Geor, R. J., Coenen, M., Harris, P. 2013. Equine applied and clinical nutrition E-book: Health, welfare and performance. Elsevier Health Sciences.

Martin-Rosset, W. 2015. Equine nutrition: INRA nutrient requirements, recommended allowances and feed tables. Wageningen Academic Publishers. Paris. France.

Zeman, L., Doležal, P., Kopřiva, A., Mrkvicová, E., Procházková, J., Ryant, P., Zelenka, J. 2006. Výživa a krmení hospodářských zvířat. Profi Press. Praha.

Nejnovější články na blogu

Přečtěte si, co je nového